7. 2. 2018

DOPORUČENÍ: KNIHA PRO MALÉ ČTENÁŘE (DAMÍDCI)

 
 Pevně věřím v to, že tu nejsem sama starší sestra, starší sourozenec obecně. Už od svých šesti let, kdy se mi narodil bráška jsem snila, jak mu jednou budu číst před spaním. Má touha se bohužel nevyplnila a číst mu před spaním nemohu, ale alespoň mu knihy můžu darovat a vykouzlit mu tak veliký úsměv na tváři. O jednu takovou, kterou se mu pokusím udělat radost, Vám dneska doporučím, zároveň ale i pár věcí vytknu. 




V prosinci mi přišla jedna celkem lákavá a nevšední nabídka. Nabídka ohledně zrecenzování dětské knihy. Kolikrát se Vám naskytne taková příležitost? Ani na minutku jsem neváhala a s radostí na to kývla.

Mám-li upřímná býti, poprvé jsem se do ní pustila o svátcích, kdy mi mimo jiné přišla a víceméně jsem se do příběhu a kouzelného světa nemohla ponořit. Nevěděla jsem, jakým způsobem zpátky přepnout do dítěte a vnímat příběh dětskýma očima. 

To je na čtení pohádkových knih velice důležité, protože především děti umí najít a hlavně ocenit to pravé, ořechové kouzlo toho všeho. Ne, neříkám, že jsem ve svých patnácti letech nejvíce dospělý a vyspělý člověk ve vesmíru, ale přeci jen už také nejsem dítě. 

Knize jsem dala druhou šanci relativně nedávno, zhruba v půlce ledna. Spadla jsem do takové malé prohlubně, nebyla to vyloženě jáma, prostě prohlubně, ze které jsem se nemohla dostat ven a knihu nevzala jak je ta jáma  prohlubeň hluboká. No a tato kniha mě z oné krize dostala. Nebyla tak obsáhlá, obsahovala přenádherné ilustrace, které knize dodávaly roztomilost a kouzlo. Vnímám to jako obrovský plus. 

V knize se seznamujeme s Damídky,(bohužel nevím, jak to prapodivné slůvko skloňovat, internetová jazyková příručka ho bohužel ještě neobsahuje) kteří nás provádí jejich super světem a postupně nám odkrývají různá zákoutí a tajemství. Nějaké jsem si oblíbila více, některé méně. 

Co se musí nechat, je to, že měli vážně vtipná a originální jména. A taky to byli poměrně fešáci, především zástupci chlapeckého pohlaví! 

No, teď jsou na řadě ony mínusy. Jeden z největších je formát knihy. Byl strašně nepraktický, blbě se držel. 

Kniha měla velice rozmanitou slovní zásobu, na to, že to byla pohádková knížka. Občas se mi ale až zdálo, že určité pojmy nemá dítě šanci pochopit. 



Knihu určitě vřele doporučuji našim nejmenším čtenářům. I těm, kteří ještě neumí číst. Obrázky jsou natolik syté a vypiplané, že skvěle poslouží k stimulaci zraku. 

2 komentáře:

  1. Pěkná recenze jen můžu se zeptat na název knihy?

    https://knihynejsouzlo.blogspot.cz/

    Tánička

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ty kráso, to jsem úplně zapomněla. :D Damídci. :)

      Vymazat