Tak jsem tady zas. Ne, teď ze sebe dělám nevědomky člověka, kterého asi každý (bohužel) známe a jehož, řekněme, písničky nám lezly před dvěma roky krkem, no vlastně vším.. Ale tohle není článek o naprostém opaku kvalitní hudby, nýbrž o mně, o opaku kvalitního bloggera.
Čekali jste jiný článek prvního července? Pokud ano, tak se na tomto blogu nepohybujete dlouho. Tento typ článku jsem už dlouho nepsala, ale dříve to byl již tradicí, a jak se říká, tedy respektive, jak já pravím, staré tradice nerezaví, tak proč ji neobnovit, že ano? Tak pojďme na to. :)
V první řadě bych se asi měla propleskat za tu mou otřesnou aktivitu, že? Když já v nejmenším neměla chuť na psaní, tak nač se do toho nutit? No, ale teď nějak chuť mám, to zapálení mi také neschází, tak toho musím využít, no ne?
Už dlouho mne kniha až takto nezasáhla. To je vážně co říct, když mi při čtení naběhne husí kůže, musí to leda svědčit o tom, že je ta kniha vážně povedená. 
Tak jo, jsem zpátky. Jen to nadšení nepřehánějme. Jak jste si asi všichni všimli, docela dost dlouho jsem na blogu nebyla aktivní a nepřidávala žádné články. Jednoduše se mi nechtělo a nač se do toho zbytečně nutit a tím si to ještě o to víc znechutit? Každopádně jsem tu, tak vyvěšujte fanfáry, prosím. 
